Blíží se sezona medvědího česneku
Česnek medvědí (Allium ursinum) můžete pěstovat i na své zahradě. Zkuste místo pro vysazení co nejvíce přiblížit jeho přirozenému výskytu. V přírodě se česnek medvědí nejčastěji vyskytuje v lužních a listnatých lesích, kolem potoků, na úpatích svahů - roste na vlhkých, písčitohlinitých až jílovitých půdách.
Česnek medvědí je časnou jarní vytrvalou rostlinou, která vyrůstá ještě před olistěním stromů. Po odkvětu a zaplození jejich nadzemní část odumírá a v létě již není patrná. V době květu, ke konci května, návštěvníka lesa upoutá silná typická česneková vůně. V teplejších oblastech začíná česnek růst již ke konci února! Doba růstu česneku se uvádí od dubna až do července, záleží na lokalitě.
Medvědí česnek se snadno může zaměnit s konvalinkou, která je jedovatá. Záměna je možná v nekvetoucím stavu, při sběru sbíráme tedy pouze rostliny, které dobře poznáme! Spolehlivě lze rozpoznat, jestliže list zlehka promnete mezi prsty – jemná česneková vůně vás přesvědčí.
Pozor! I když není ohroženou nebo chráněnou rostlinou, musíme vás upozornit na možnost porušení zákonných ustanovení, a to především při jeho sběru ve zvláště chráněných územích. Česnek medvědí sbírejte k využití jako léčivky vždy pouze mimo zvláště chráněná území, sběr provádějte šetrně k přírodě a v množství jen pro vlastní potřebu.
Česnek ideálně konzumujeme za syrova. V kuchyni ho můžeme použít stejně, jako česnek setý, tam, kde vynikne jeho jemná a zároveň pikantní chuť. Jeho předností je, že konzument pak není „tak moc cítit“. Přidat ho můžeme do pomazánek, salátů, polévek, másla, dělá se z něj „špenát“ atd. Ze šťávy z listů můžeme vyrobit hmyzí repelent, nebo ji použít při dezinfekci v domácnostech. Pro delší užívání se z česneku vyrábí tinktura, nebo se listy nasekají a zmrazí. Časté je také uložení nasekaných nebo pomačkaných listů v oleji nebo pestu.