Celer a jeho přínos
Miřík celer (Apium graveolens) pochází ze Středomoří a v Česku je znám od 17. století.
Jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi miříkovité (Apiaceae). Květenství je okolík složený z krémově zelených květů, které vytvoří druhý rok. Plodem jsou žebernaté nažky, které stejně jako celá rostlina obsahují mnoho aromatických látek.
V zahradnictví se pěstuje ve třech variacích a to jako listový, bulvový nebo řapíkatý celer.
Celer patří mezi nejhodnotnější kořenovou zeleninu. Obsahuje mnoho vitaminů – A, C, skupiny B i mnoho minerálních látek – vápník, hořčík a draslík. Zásluhou obsahu éterických olejů má zvláštní příjemné aroma a jedinečnou chuť.
Svými močopudnými účinky také pomáhá šetrně snižovat tělesnou váhu.
Díky velmi vyváženému komplexu vitamínů B posiluje celer nervy a mozek, pomáhá k udržení dobré psychické kondice, bojuje proti stresu a depresi. V lidovém léčitelství je celer velice známý pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci, zlepšuje totiž prokrvení tkání a následně pak aktivitu pohlavních orgánů. V kuchyni se celer používá zejména jako koření, a to především čerstvá či sušená nadzemní část rostliny, řapíky a listy, někdy dokonce i mletá semena. Dodává nezaměnitelnou příchuť pokrmům, jako jsou polévky, omáčky, marinády na pečení.
"Konzumace celeru má blahodárný účinek na nervy a mozek. A navíc díky němu můžete také shodit přebytečná kila."
Široké využití má i celerová bulva. Dá se konzumovat syrová v salátech a pomazánkách, ale i tepelně opracovaná v polévkách, omáčkách, nebo v těstíčku jako řízek.
Ze všech tří kulturních forem celeru je celer bulvový nejnáročnější na správnou volbu stanoviště. Vyžaduje slunné stanoviště, chráněné před větrem. Půda na stanovišti musí být dobře zpracovaná s drobtovitou strukturou, živná a humózní. Optimální pH je 6,5 – 7,5.
Pěstování jednotlivých forem celeru se liší v závislosti na vegetační době.
Výsev bulvového celeru provádíme v únoru do pařeniště nebo do skleníku. Předpěstované rostlinky se 3–5 listy přepichujeme a v květnu vysazujeme na záhon do sponu 30×40 cm. Sklízet můžeme na přelomu září a října. Bulvy se skladují při teplotách 0–1°C a relativní vzdušné vlhkosti 95–98%.
Osivo řapíkatého celeru vyséváme do skleníku nebo pařeniště, výsadba předpěstovaných rostlin se provádí v květnu na záhon, do sponu 30×30 cm a během růstu řapíky přihrnujeme zeminou, aby vybělely.
Semena listového celeru vyséváme v únoru do skleníku nebo pařeniště a vysazujeme v květnu. Sklízet je možné průběžně od srpna nebo jednorázově na přelomu září a října. Rostliny během vegetace vyžadují optimální teploty v rozmezí 18–24°C a vydatnou a pravidelnou zálivku.
