Cesmína - symbol Vánoc i celoroční ozdoba zahrady
Ve vánočním období ji najdeme na vánočních pohlednicích i různých dekoracích. V Čechách se první cesmíny objevily až kolem roku 1880 díky knížeti Rohanovi, který je nechal vysadit v sychrovském zámeckém parku. Při oslavách slunovratu větvičky cesmíny svým přátelům posílali již staří Římané, jako důkaz náklonnosti, dodnes se tento zvyk dochoval v sousedním Německu. Cesmínu jako symbol věčného života představuje křesťanská tradice. Pichlavé listy cesmíny byly spojovány s Kristovou korunou a červené plody s jeho krví. Vyšlechtěno je asi 400 druhů cesmín, z nichž některé tvoří keře a jiné mohou dorůstat i do velikosti stromů.
Cesmínu vysaďte na teplé stanoviště, chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe v polostínu.
Při výsadbě bychom půdu měli obohatit rašelinou, půda by neměla být vysýchavá. V mrazivých zimách může cesmína namrznout, je proto vhodné keř na zimu překrýt chvojím nebo listím. Důkladná zálivka před nástupem mrazů a zamrznutím půdy se vyplatí, má příznivý vliv na přezimování rostlin. Cesmíně nevadí znečistěné ovzduší. Naopak jí však škodí, obzvláště v zimě, vysušující větry. Cesmíny snáší poměrně dobře řez, jsou proto vhodné i pro pěstování v živých plotech. Objeví-li se u pestrolistých kultivarů výhony s úplně zelenými listy, pravidelně je odstraňujeme. Rostliny rostou poměrně pomalu, ale dožívají se vysokého stáří (až 300 let).
Nejznámější druhy cesmíny
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), poměrně otužilý a houževnatý keř, typický tuhými, na okraji zoubkovanými listy, které jsou zelené i v zimě. Byly vyšlechtěny i kultivary s listem panašovaným. Kvůli násadě plodů je nutné vysadit společně samčí a samičí rostliny.
Cesmína altaclarenská (Ilex x altaclarensis) je samosprašným typem, který vytváří plody i po zasazení jedné rostliny.
Cesmína přeslenitá (Ilex verticilata), její plody dozrávají dříve než u předchozího druhu, a to již v říjnu a počátkem listopadu. Je opadavá - po opadu listů zůstávají plody dále na keři, někdy až do Vánoc i déle.
Cesmína vroubkovaná (Ilex x Renata) pochází z Japonska a tvoří velmi hustě větvené, pozvolna rostoucí keře. Listy jsou malé, hustě vroubkované, plody má černé.
Cesmína paraguayská (Ilex paraquariensis) pochází z Jižní Ameriky. Z jejích zdřevnatělých mladých větviček se připravuje tamější specialita – čaj, proslulé maté, má posilující účinky na nervový systém, odstraňuje únavu, užívá se pro posílení imunity a jeho antioxidační účinky zpomalují stárnutí. Podává se v nádobě z vydlabané tykve a pije se speciálním brčkem.
Cesmína byla využívána i v lidovém léčitelství. Hořký nálev z listů se využíval jako prostředek proti dně a revmatismu, jako podpůrný prostředek při nachlazení, kašli nebo chřipce. Na plody si však raději dejte pozor, jsou prudce jedovaté (dávka 20 až 30 bobulí může usmrtit dospělého člověka), pro ptáky jsou naopak vítanou pochoutkou.
