Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 65 %
čekanka obecná (Cichorium intybus) – 1,5
čičorka pestrá (Securigera varia) – 1,5
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 1,5
chrpa luční (Centaurea jacea) – 2
chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 0,5
jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) – 2
jetel luční (Trifolium pratense) - 1,5
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) – 0,3
kmín kořenný (Carum carvi) – 4,7
kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 0,5
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3
koukol polní (Agrostemma githago) – 2
kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 0,5
mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,2
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 0,5
mrkev obecná (Daucus carota) – 1,5
mydlice lékařská (Vulpia bromoides) – 1
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,2
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 1
ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,2
proskurník lékařský (Althaea officinalis) – 3
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 4
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,2
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,3
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
řepík vonný (Agrimonia procera) – 5
řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 1
řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,3
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 1,5
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2
silenka nící (Silene nutans) – 1
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
svízel bílý (Galium album) – 1
svízel syřišťový (Galium verum) – 1
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 2
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,3
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 1,5
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 6
vikev ptačí (Vicia cracca) – 1
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,3
zvonek širokolistý (Campanula latifolia) – 0,2
Traviny 35 %
jílek vytrvalý (Lolium perenne) – 6
kostřava červená (Festuca rubra) – 12
kostřava luční (Festuca pratensis) – 3
lipnice hajní (Poa nemoralis) – 1,5
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
medyněk vlnatý (Holcus lanatus) – 1
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2,5
psárka luční (Alopecurus pratensis) – 1,5
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
