Chilli papričky jsou zdravé. A proč vlastně tak pálí?
Obecně platí, že čím jsou papričky menší, tím jsou pálivější. Čerstvé jsou pálivější než sušené, nebo namleté v prášku. Nejpálivějšími částmi papriček jsou žebra a semínka. Za jejich pálivost může rostlinný alkaloid capsaicin. Ten patří do skupiny capsaicionidů, který obsahuje další pálivé látky dihydrocapsaicin. V malém množství také nordihydrocapsaicin, homocapsaicin, homodihydrocapsaicin a další.
Pocit pálivosti se dostaví při styku capsaicinu se sliznicemi. Alkaloid capsaicin stimuluje nervová zakončení v ústech, nose a žaludku. Tím způsobuje pocit pálení až bolesti. Je to stejné, jako když se spálíte o nějaký horký předmět, nebo opaříte pusu horkým čajem. Organismus začne reagovat zvýšeným výdejem tekutin, ty mají látku z těla „vyplavit“, proto se dostavuje po konzumaci něčeho příliš ostrého pocení nebo slzení.
Pálivost chilli se určuje podle Scovillovy stupnice, která se pohybuje od 0 do 15 milionů SHU (Scoville Heat Units), horní hranici stupnice tvoří čistý capsaicin. Sladké papriky obsahující méně capsaicinu dosahují množství jednotek 5000 SHU, ostřejší chilli se pohybuje kolem 50 000 SHU. Pravděpodobně nejpálivější papričkou je odrůda Trinidad Moruga Scorpion, byla u ní naměřena pálivost až 2 000 000 SHU.
Chilli papričky však našemu tělu i prospívají. Víte jak?
Obsahují proteiny a vlákninu, hodně vitaminu C a A, mají vysoký obsah železa. Jsou pomocníky při hubnutí, snižování cholesterolu, chrání nás před vznikem vředů, zlepšují náladu, snižují chutě na sladkosti, působí na krevní oběh, trávení i proti rakovinnému bujení, brání vzniku krevních sraženin. Jsou účinnou prevencí chronických zánětů dutin a proti ucpanému nosu, výrazně posilují imunitní systém. A navíc jsou považovány za přírodní afrodiziakum.
Čím déle se papričky v pokrmu vaří, tím je pálivější, proto je přidáváme až na konec vaření. Pokud je pálivého příliš, můžete zkusit panáčka silnější lihoviny, kousek chleba, nebo něco tučnějšího, třeba slaninu. Voda příliš nepomáhá, hlavně proto, že capsaicin je v ní nerozpustný. V ústech se naváže na molekuly lipidů (tj. tuků) a mezi nimi se dostává až k receptorům bolesti, když se jí chcete zbavit, je nutné narušit vazbu s lipidy. Voda tuky nerozpouští, proto je lepší alkohol, nebo přímo mechanické narušení, takže kousek chleba, či slaniny. Na slaninu se navíc capsaicin bude velmi ochotně vázat, a pak ho s ní „spláchnete“ do dalších částí trávicího traktu, odkud už signály receptorů nevnímáme.
