Chuť Asie na českém stole, pěstujte nejen pekingské zelí
Bambus či zázvor si do zahrady sice každý nezasadí, ale jiným rostlinám se bude i v našich klimatických podmínkách dařit velmi dobře.
Takzvané „greens“ (listové zeleniny do salátů nebo k rychlé tepelné úpravě) tvoří velkou skupinu asijské zeleniny. Chuť mohou mít různou, od nevýrazné nebo jemné, až k pikantně hořčičné. „Greens“ jsou blízkými příbuznými tuřínu a vodnice, patří do čeledi brukvovitých. Jejich nespornou výhodou při pěstování je rychlý růst a krátká vegetační doba. Mladé křehké listy můžete sklízet již třicet dnů od výsadby. Horké letní dny těmto zeleninám nesvědčí, při dlouhém dni vybíhají do květu, optimálním termínem pro jejich výsev je léto, sklizeň pak přichází na podzim. Pozor však musíte dávat na dřepčíky, klíčící porost dokážou zcela zničit.
Rostlinám vyhovuje strukturní půda, dobře zásobená živinami, a pravidelná zálivka. Chcete-li prodloužit sklizeň do pozdního podzimu, zakryjte zeleninu netkanou textilií, i když lehký mrazík rostliny nezničí. Textilie lze využít i u klíčících rostlin, přikrytím je ochráníte před nezvanými návštěvníky. Sklízet můžete buď celé rostliny, nebo je seříznout tři až pět centimetrů nad povrchem půdy tak, aby zůstalo středové srdéčko nepoškozené, pak spolehlivě obrostou a vy se můžete těšit na druhou sklizeň.
Nejčastěji se z asijských zelenin u nás pěstuje pekingské zelí. Výtečných druhů však máte na výběr více:
Mizuna (Brassica rapa ssp. japonica) - dlouhé stopky, se stříhanými, štíhlými listy, které tvoří mohutnou, 25 až 35 centimetrů vysokou růžici s mnoha růstovými vrcholy. Ideální do salátů i na dušení. Má vysoký obsah vitaminu C, draslíku a vápníku a naopak nízký obsah cukrů.
Mibuna (Brassica rapa ssp. japonica) - velice podobná mizuně typem růstu, listy má štíhlé, lžičkovitého tvaru.
Komatsuna (Brassica rapa var. komatsuna) - také se jí říká hořčičný špenát. Rostliny tvoří otevřenou růžici s velkými zelenými listy jemné hořčičné chuti. Mladé rostliny jsou výborné na saláty, starší jsou výborné k dušení nebo úpravě jako špenát. V asijské kuchyni se listy konzervují solením, sušením nebo se nakládají do sójového nálevu.
Jedlá chryzantéma (Chrysanthemum coronarium) – např. odrůda MAIKO, má jemné stříhané listy bohaté na vitaminy, hlavně provitamin A, minerály a silice. Dobře obrůstá, odřezávají se celé rostliny těsně nad zemí, nebo se může zaštípnout růstový vrchol, čímž získáte větvenou rostlinu, ze které lze sklízet jemné boční výhony. V kuchyni se využijí i květy - ke zdobení pokrmů. Z mladých listů připravíte saláty či je lze použít jako přílohu k masu.
Japonská hořčice – odrůda RED GIANT - odrůda listové hořčice s výrazným červeným zabarvením žeber a listových čepelí. Listy mají výrazně aromatickou chuť.
Čínská hořčice (Brassica juncea) - pokrmům dá výraznou hořčičnou chuť. Aroma je výraznější, je-li rostlina starší. Pikantnost starších listů je nezaměnitelná. Mladé listy se hodí do směsí listových salátů, starší lze rychle podusit v pánvi wok např. s kuřecím nebo vepřovým masem.
"
