Co se dá dělat na zahrádce v říjnu

Začátek října je období vhodné pro vysazení jehličnatých i listnatých stromů a keřů, které jsme si předchozí rok mohli vypěstovat ze semen. V tuto dobu, protože již hrozí ojedinělé mrazíky, také stěhujeme do interiéru k nízkým teplotám citlivé rostliny. Hlavně se jedná o exotické rostliny, jako jsou palmy a bambusy (mimo mrazuvzdorných). Naproti tomu juky jsou v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorné, v zimě a v předjaří ale nesnášejí přemokření, proto je pěstujeme na vyvýšeném kopečku.

Následuje období vhodné k založení skalky. Tradiční zahrádky a skalky se neobejdou bez podzimních cibulovin, většinu z nich je vhodné vysazovat právě teď. Cibulky krokusů a sněženek můžeme v říjnu vysadit také do květináče. Umisťujeme je ve skupinách do menších nádob, jako substrát lze použít téměř každou zahradní zeminu. Po výsadbě bychom měli cibulky zalít a postavit je na chladné stanoviště, kde teplota nepřesahuje 6 °C. V teplejším prostředí by totiž vyhnaly pouze listy, nikoliv květy.

Se založením skalky ani v říjnu ovšem práce na této části zahrady nekončí. V tomto období je potřeba ze skalky odstraňovat listí. Pod napadaným listím totiž panují podmínky, ve kterých se daří všelijakým škůdcům a kde se mohou rozvíjet i různé houbové choroby.

Pokud pěstujeme zeleninu, pravděpodobně jsme úrodu už sklidili celou. Nastává tedy čas, který bychom měli využít na zrytí opuštěných záhonů, do jejichž spodní vrstvy zapravíme chlévský hnůj.

Vraťme se ovšem ještě ke sklizni. Zelenina, kterou budeme uchovávat dlouhou dobu, je cibule kuchyňská. Usušenou cibuli skladujeme na suchém, chladném, přitom ale dobře větraném místě. Dobré na to jsou dřevěné lísky. Nutné je skladovat cibuli v tenkých vrstvách a pravidelně kontrolovat, zda není napadena houbovými chorobami. Jestliže nám cibule namrznou, nemá to na její využití v kuchyni výraznější vliv, ale neměli bychom s ní do té doby hýbat. V tomto období také sklízíme zimní odrůdy hrušní a jabloní a jejich plody uskladňujeme na chladných ale suchých místech.

Čerstvou zeleninou je možné se zásobit i v zimě. Mezi otužilé druhy zeleniny, kterým je venku dobře i v zimě patří růžičková kapusta, hlávková kapusta, zimní pór a černý kořen. Existují dokonce druhy, které po vymrznutí získají ještě lepší a jemnější chuť. K těm patří např. zmíněná růžičková kapusta, dále máslová kapusta a kapusta kadeřávek. Aby rostliny v dlouhých mrazech, kdy není sníh, netrpěly, je potřeba k nim nahrnout substrát nebo kompost a záhon kolem dokola obložit chvojím, slámou nebo suchým listím (třeba ze skalky).

Na podzim vyséváme kozlíček polníček. Je to nepříliš známý druh listové zeleniny, jehož listy se konzumují v čerstvém stavu (jako salát, jehož je chutnou alternativou s vysokou nutriční hodnotou). Jeho výhoda tkví právě v pozdním pěstování a dále, že není nutné ho předpěstovávat. Říjnový výsev je vhodný do pařeniště i nevytápěných skleníků nebo fóliovníků.

Jak vidíte, ani v říjnu není o náměty na aktivní odpočinek na zahradách nouze. Přejeme Vám k tomu hodně zdaru a dostatek slunečných dnů.