Exotická dřevina, jejíž plody se podobají pomerančům – maklura oranžová
Exotické dřeviny naši zimu nemilují, obvykle v ní vymrzají. Jednou z nich je i maklura oranžová. Maklura oranžová (Maclura pomifera) patří do čeledi morušovníkovitých a je velmi teplomilná. U nás byla vysazena poprvé v roce 1865 na Hluboké. Dále byl tento exotický opadavý strom s krátkým kmenem a hustou korunou vysazován na jižní Moravě a jižním Slovensku.
V původních místech výskytu (za její domovinu jsou považovány oblasti okolo řeky Red River ve státech Arkansas, Oklahoma a Texas a dále místa ve státech Missouri a Louisiana) může tento dvoudomý strom dosáhnout výšky až 20 metrů. U nás, v středoevropských podmínkách, je to však o mnoho méně, a to pouze 5 až 8 m. Na větvích stromu jsou až 2,5 cm dlouhé tuhé trny, existuje však i odrůda beztrnná Maclura pomifera Inermis.
Rostlina kvete v dubnu až v květnu. Květy jsou nenápadné zelené, ovšem její plody mohou dosáhnout průměru až 15 cm. Plody má podobné pomerančům - silně vrásčitou kůží a také plodům jinanu dvoulaločného. Někdy se jí proto říká pomerančovka oranžová.
Kromě již zmiňovaného tepla rostlina vyžaduje ke zdárnému růstu propustné půdy a klima se zvýšenou vzdušnou vlhkostí. Ideální roční úhrn srážek je 600 až 1000 mm. Svědčí jí stanoviště na plném slunci. Ublíží ji zimní teploty pod −20 °C, mladé rostliny bývají mrazem zničeny, starší obvykle i po hlubokém namrznutí dobře obrážejí. V zemích původu roste i na místech občasně zaplavovaných vodou, tolerují však i extrémní sucho. Lehce zplaňuje a na prostorách s nedostatkem konkurenčně silných druhů vytváří husté porosty.
Rostlina je celá prostoupena mléčnicemi, což je společně s trny její způsob obrany před spásáním býložravou zvěří. Mléčnice slouží k zacelování a hojivým procesům, dojde-li k poškození rostliny. V našich klimatických podmínkách plody nestačí dostatečně vyzrát a zůstávají pouze v zelené barvě.
Pozor - plody nejsou jedlé. Listy maklury se dají hospodářsky využít, a to jako potrava pro housenky bource morušového (je ze stejné čeledi jako moruše). Maklury jsou ceněny pro své zlatožluté až tmavohnědé dřevo, které je pevné a hedvábně lesklé, vnější vrstva běle je tlustá nejvýše 2 cm. Dřevo je imunní proti termitům a plísním, je těžké, dobře odolává vzdušné vlhkosti. Dodnes se tradičně používá k výrobě luků. Nevýhodou je, že se špatně natírá nebo lepí. Stromy jsou odolné proti městskému znečištění ovzduší i posypové soli, používají se jako pionýrské rostliny při rekultivaci výsypek povrchových dolů i proti erozi půdy. Rostlin jsou využívány k výsadbě těžce prostupných živých plotů.
Vědecké studie prokázaly u látek obsažených v makluře kempferol - snižující riziko srdečně cévních příhod. Dále obsahuje látky jako je pomiferin s antidiabetickým a anitoxidačním účinkem. Látky jsou z maklury získávány pouze v syntetické podobě. K pěstování u nás je doporučován kultivar Maclura pomifera ‘Fan dArc‘, která je z oblíbených kultivarů ta nejodolnější. Rostliny jsou pěstovány ze semen.
