Holá místa zakryjí půdopokryvné rostliny

Většinou se šíří plazivými a pnoucími oddenky či větvemi a dokáží pokrýt holou půdu tak, že vytvoří souvislý zelený či kvetoucí koberec. Na výběru pokryvných rostlin, podmínkách, které budou muset snášet a na tom, zda budete chtít místo jen ozelenit, nebo mít rozkvetlou plochu po celé léto, záleží výběr druhu.  

Mezi půdokryvnými rostlinami najdete jak trvalky, listnaté i stálezelené keře, tak i jehličnany. Pokryvné mohou být i některé letničky, ale to je opravdu jen na jednu sezonu, kdy zaplní prázdná místa před trvalým osázením.  

Z široké nabídky si vyberete jak do míst stinných i polostinných, najdete rostliny pro místa vlhká i s celodenním úpalem.
Pokryvné rostliny dobře prorostou i prudší svahy neprostupnou zelení. Rozpínavost půdokryvných trvalek využijte na místech méně pohostinných, většinou dobře snáší i suché půdy na svahu.
Pro výsadbu do těchto míst můžete použít huseník (Arabis), štěničník (Iberis), třezalku kalíškatou (Hypericum calycinum), trávničku (Armeria), tvořící sytě zelené trsy, dobře poroste i rozchodník (Sedum spurium). Nemusíte se bát ani výsadby vřesů a vřesovců na úpal (nehodí se do svahů), ve stínu naopak vřesy trpí houbovými chorobami. Ve stínu i polostínu poroste například barvínek, který ale roste úspěšně i na slunci. V krátké době prokoření prostor několika metrů čtverečních nizoučká plazivá vrbina penízková (Lysimachia). Skvělou pokryvnou rostlinou je i plicník, zjara kvetoucí rostlina s pestrým listem, či bergénie, která se dobře rozrůstá ve stínu. 

"Rozpínavost půdokryvných trvalek využijte na místech méně pohostinných, většinou dobře snáší i suché půdy na svahu."

Jako půdokryvné rostliny lze využít některé pnoucí dřeviny - břečťan (Hedera) i přísavník (Partenocissus).
Břečťan pokryje velkou plochu svými zelenými listy i v hlubokém stínu, nezklame však ani na světlých místech. Je dlouhověký a prakticky nezničitelný: nevymrzá, nevadí mu vítr, sníh ho nepoláme, a i po radikálním řezu těsně u země znovu obrazí. Výborně kopíruje terén a zůstává zelený celé roky.
Přísavník je tak trochu plevelným pnoucím keřem, ale zakryje velice rychle a spolehlivě velké plochy. Na zimu se s listy sice rozloučí, ale zářivé podzimní vybarvení to vynahradí.

Tyto rostliny je potřeba sázet dost hustě, pro rychlý efekt z výsadby je to na metr čtvereční asi deset rostlin. Drobnější rostliny (např. plazivá vrbina) mohou být od sebe na patnáct centimetrů. Menší množství rostlin také není na škodu - plazivé oddenky samy zakořeňují, stačí, když je nasměrujete, kam potřebujete. 

Po výsadbě rostlinám dopřejte dostatek vláhy, starší rostliny si poradí samy. Pokud bude po čase porost nepěkný, nepřehledný, můžete rostliny sestřihnutím zmladit - koncem léta nebo brzy zjara.