Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x až 3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 75 %
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 2
čertkus luční (Succisa pratensis) – 1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 3
chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) – 2
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 2
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,3
kmín kořenný (Carum carvi) – 5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – 0,2
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5
koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – 2
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 3
kyprej vrbice Lythrum salicaria) – 0,5
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,3
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,5
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 2
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,3
olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 0,5
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) – 1
orlíček obecný Aquilegia vulgaris) – 2
prvosenka jarní (Primula veris) – 1
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – 0,5
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – 0,2
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 8
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 3
silenka nadmutá (Silene vulagris) – 3,5
sléz pižmový (Malva moschata) – 4
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1
starček přímětník (Senecio jacobaea) – 0,1
svízel bílý (Galium album) – 2,5
svízel syřišťový (Galium verum) – 3
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2
štírovník bažinný (Lotus uliginosus) – 0,5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1,2
třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) – 0,35
upolín evropský (Trollius europaeus) – 0,05
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium) – 0,1
zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,2
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2
Traviny 25 %
bojínek luční (Phleum pratense) – 2
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa arvensis) – 3
lipnice širolistá (Poa chaixii) – 0,2
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 4
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,8
smilka tuhá (Nardus stricta) – 1
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2,5
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
