Hromadí se vám na záhonech rostlinné zbytky? Nevíte kam s trávou po sekání? Poradíme jak správně kompostovat.

Nemáte-li založený ještě kompost, neváhejte, každý správný zahradník tak uzavře koloběh živin a výsledné kvalitní hnojivo znovu využije při pěstování rostlin.

Kompostování je urychlený proces přirozeného rozkladu organických látek. Má-li kompost tu správnou péči a podmínky, trvá šest až dvanáct měsíců, někdy i déle, než se organické odpady ve vlhku a teple (nápomocné jsou i žížaly a mikroorganismy) rozloží na tmavou, drolivou hmotu – cenný zdroj živin.

Jak se o kompost starat, aby pracoval co nejlépe? A jak do něj na podzim co nejlépe zapracovat spoustu organického materiálu a shrabaného listí, aby se co nejrychleji rozložil?

• Mísíme! Různé druhy kompostovatelných materiálů - rychle se rozkládajícího zeleného odpadu s tužším vláknitým materiálem zhruba v poměru 1:1.
• Udržujeme vlhkost a provzdušňujeme! Směs musí být stále přiměřeně vlhká, dostatečně provzdušněná. Pokud bude materiál v kompostu příliš suchý, upadnou mikroorganismy do klidového stavu a přeměna se zastaví. Kompost přistíníme. Příliš suchý kompost můžeme zvlhčit - vodou, močůvkou či bylinnou jíchou.
• Větší množství jednoho typu materiálu naskládáme na stranu, přikryjeme mulčovací textilií a do kompostu ho přidáváme postupně, až když máme dostatek jiných materiálů ke smíchání.
• Směs materiálu přidáváme po cca 15cm vrstvách nebo rovnou zaryjeme do hromady.
• Drtíme! Rychleji se přemění nadrobno rozsekaný materiál. Přidáváme i nadrcené větve, nadrcený materiál provzdušní kompost a přispěje k rychlejšímu rozkladu.
• Přehazujeme! Slehlý, nevyzrálý kompostovaný materiál jednou či dvakrát přeházíme, rozklad tak urychlíme, přičemž vnější části přimícháme do středu.
• Přidáváme zeminu! Ke kompostovanému materiálu přidáváme cca do 10 % zeminy. Urychlí se tak pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.
• Pozor na plevel! Měli bychom ho kompostovat odděleně, a to v černých plastových pytlích a přimíchat k němu nadrobno posekanou trávu ze sekačky, aby se tvořil dostatek tepla. Pytel se zaváže a nechá ležet nejméně šest měsíců, v chladném období i déle. Teprve poté jeho obsah přidáme do kompostu. Zabráníme tak přežití kořenů a semen plevelů, ty se zničí jen při dostatečném zvýšení teploty.
• Přikryjeme-li kompost prodyšným víkem, pomůže zadržet teplo, které urychluje rozklad. Není-li poklop, vystačíme si se starou dekou, kusem koberce nebo vrstvou slámy.
• Rozkladné procesy urychlíme také bakteriálním startérem. Hotový zakoupíme ve specializovaných obchodech. Stejně ale poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo drůbežího trusu.

"