Ibišek syrský a jeho pěstování

V dnešním článku pomineme pokojové ibišky, které jsou ale těm venkovním velmi podobné. Několik druhů bez větších problémů snese i podnebí českých zahrad. Stěžejní místo mezi venkovními mrazuvzdornými druhy zaujímá ibišek syrský.

Díky svým nápadně velkým, nádherným nálevkovitým květům s dlouhým pestíkem je vyhlášeným králem letních zahrad. Původem je z Číny a Indie. Květy se na něm objevují od léta do zámrazu. Pestrobarevné květy na zahradu vnesou atmosféru Středozemí. Vybrat si lze ze širokého barevného spektra od fialových květů přes bílé, červené a modré až po růžovou.

Jeho pěstování není nijak náročné. Prosperovat bude v čerstvé živné půdě, která by měla být dobře propustná, proteplená, avšak nikoliv suchá. Stanoviště by mělo být slunné, na chráněném místě. Dostatek slunce přímo ovlivňuje kompaktnost vzhledu rostliny a zejména pak bohatost a kvalitu kvetení, květů bude výrazně ubývat s ubývající intenzitou slunečního svitu. Rostliny pěstované ve stínu jsou nevzhledné a více náchylné k nemocem a napadání škůdci. Ibišky nebudou prospívat v mrazových kotlinách a v místech se silným nebo častým průvanem.

Ibišek vynikne zejména jako solitér, ale může být i součástí živého plotu. V něm se mohou střídat různé barvy květů. Do živého plotu jej sázíme ve vzdálenosti 50-60 cm mezi jednotlivými keříky ideálně střídavě ve dvou řadách. Větší sazeničky porostou i v běžné zemině, pro ty menší je vhodný zahradní substrát. Aby rostliny bohatě kvetly, nezapomínáme na pravidelné hnojení. Venkovním ibiškům prospívá také vyšší vlhkost vzduchu a přiměřená, pravidelná zálivka. Po prvních podzimních mrazících, lodyhy seřízneme na výšku 20-30 cm, mladší rostliny mohou namrzat, je vhodné je tedy na zimu přikrýt nastýlkou z chvojí. Silnější mrazy vydrží také například Hibiscus moschutos, nazývaný též ibišek americký nebo bahenní.