Jak pěstovat jehličnany ze semínek: stratifikace a výsev

Jehličnany jsou vhodným doplňkem nejen každé zahrady, ale dokud nejsou příliš vysoké, mohou ve vhodných nádobách zdobit i terasy a balkony. Jehličnany nás totiž zas tak rychle nepřerostou, navíc se dá mnoho z nich pěstovat také ve formě bonsaje. Až na výjimky mají po celý rok krásně zelené koruny, proto v zimě působí mezi bezlistými korunami opadavých stromů teple, zatímco v létě se mohou zdát uprostřed kvetoucího okolí chladné. Pokud pěstujeme jehličnan je to určitě v zahradě zklidňující prvek. Ve článku, který začínáte číst, se budeme věnovat jehličnanům ve stadiu klíčení a mladých rostlinek.

Nejpřirozenější a nejefektivnější způsob rozmnožování dřevin je výsev jejich semen. Rozhodneme-li se osivo zakoupit (u exotických druhů dřevin v podstatě ani nemáme jinou možnost), získáme tím záruku o jejich původu, čistotě a procentu klíčivosti.

Některá semena vyséváme okamžitě, protože by jinak mohla ztratit svou klíčivost, jiným může trvat až několik let, než vyklíčí a přitom je uchováváme přímo v půdě. Dalším způsobem skladování semen je uchovávání v sáčcích. Na to se hodí nejvíce textilní sáčky. Zda semena vyklíčí hned nebo zda jim to bude nějaký čas trvat, popřípadě jaké úpravy jsou vhodné, aby se klíčení semen uspíšilo, záleží zcela na konkrétním druhu.

Důvodů, proč semena mnoha jehličnanů nevyklíčí okamžitě, může být víc. Semenům některých druhů jehličnanů brání ve vyklíčení např. silná a pro vodu nepropustná vrstva osemení nebo chemické látky, které jsou jejich běžnou součástí. Aby zárodek, pokud jsou ochranné obaly pro vodu příliš nepropustné, v suchém prostředí uvnitř semene nezahynul, uchováváme semena v chladu a vlhku, čímž se usnadní odstraňování zábran klíčení. Tento způsob nakládání se semeny se nazývá stratifikace.

Některá semena se skladují určitou dobu v suchu a stratifikují se později. V takovém případě je před stratifikací namočíme na 24 hodin do vody.
Čerstvá semena se dají stratifikovat hned. Semena se promíchají s vlhkým, pokud možno ostrozrným pískem. Směsí semen a písku naplníme květináč, který umístíme např. do vlhkého sklepa. Výsev provedeme, když semena začínají klíčit. Nejlépe je stratifikaci naplánovat tak, aby semena začínala klíčit v březnu až květnu.
Doba stratifikace je u různých druhů odlišná, např. semena smrku stratifikujeme jeden měsíc a vyséváme nejlépe v březnu až dubnu, to samé platí i pro borovici himalájskou, zerav stratifikujeme jeden až dva měsíce a vyséváme v dubnu až květnu.
Stratifikaci není nutné proádět provádět u borovice pokroucené, cedru, cypřišku Lawsonova, metasekvoje ani jedle.

Jestliže vyséváme pouze malé množství semen, dáváme do květináčů každé zvlášť, více semen umístíme např. do truhlíků. Substrát se doporučuje namíchat z rašeliny nebo jehličnaté hrabanky, ostrého písku a dobře vyzrálého kompostu v poměru 2:1:1. Semenáčky jehličnanů bývají napadány plísněmi, proto je lépe výsevný substrát sterilizovat. Menší množství substrátu lze sterilizovat pomocí běžného pařáku na knedlíky, na který se substrát umístí v plátěném sáčku, větší množství substrátu dezinfikujeme chemickými prostředky.

Stratifikovaná semena řídce rozprostřeme na substrát a zasypeme vrstvou písku, která by neměla být silnější než dvou až trojnásobek průměru semen. Velmi drobná semínka převrstvíme pískem přes sítko.