Jak pěstovat rosnatky (Drosera)
Rosnatky jsou nejznámější masožravé rostliny. Vzácně se s nimi můžeme setkat i v naší přírodě.
Drobný hmyz chytají pomocí žláznatých chloupků, jejichž povrch je pokryt lepivým slizem. Sliz vytváří dojem kapiček rosy. Jejich listy jsou rozmanitých tvarů - nejčastějším typem je kompaktní růžice s klínovitými listy. Květenství je obvykle drobné bílé nebo růžové. Některé druhy jsou samosprašné a vytvářejí mnoho semen.
Semena vyséváme na substrát při běžných pokojových teplotách. Vyklíčí za několik dní až týdnů. Asi po měsíci přepichujeme semenáčky a sázíme do větších nádob. Rosnatky dobře snáší i častější přesazování. Pro pěstování je vhodným substrátem směs neupravené rašeliny a bílého písku. Rostliny potřebují dostatek světla, ideální je umístění přímo na okenním parapetu. Prospívá jim také rosení. V podmisce stále doplňujeme vodu, květník by v ní měl trvale stát.
"Rostlinky nezaléváme vodou z vodovodní sítě, je příliš vápenitá a rostliny by mohly uhynout."
Běžným druhům vyhovují pokojové teploty, v zimních měsících rostliny uvítají ochlazení na 10 – 15 °C, ale není to podmínkou. Jsou-li rostliny příliš husté, nebo mají již nekvalitní substrát, v letních měsících je přesadíme. Některé druhy je možné množit oddělením silných kořenů.
Rostliny nepřihnojujeme!
Masožravky žijí v půdách, které jsou na živiny velmi chudé, živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravých rostlin je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody.
Nejrozšířenější je Rosnatka kapská (D. capensis), má dlouhé listy, které se okolo větší kořisti umějí stočit. I po zaschnutí nadzemní části obrazí díky silným kořenům.
Ze škůdců mohou rostliny napadnout mšice. V nevětraných sklenících a akváriích se mohou na rostlinách objevit i plísně. K likvidaci použijeme běžně dostupné prostředky – insekticidy a fungicidy.