Jiřinky vysazujte na začátku května, na podzim svými sytými barvami květů ozdobí zahradu
Nádherné syté barvy různých kombinací, jednoduché i plnokvěté formy, připomínající míčky, z vyšlechtěných kultivarů si vybere každý, je jich totiž již cca 20 000 odrůd. Abyste vytvořili kouzelné podzimní zákoutí v zahradě je třeba jiřinky vysadit nyní. Budou pěkně doplňovat barevné listí opadavých stromů a keřů, plody různých barev, jako jsou šípky a hložinky či okrasné trávy. Tyto křehce vypadající rostliny pokvetou až do prvních mrazů.
Díky neuvěřitelné rozmanitosti mají jiřinky uplatnění opravdu široké. Nízké můžeme použít na obruby cestiček, záhonů i do přenosných truhlíků či korýtek, nejmenší dokonce i do skalek, vyšší vytvoří ozdobné pásy kolem trávníku, domu, plotu, a především působivé ostrůvky kdekoli – jako atraktivní solitéry vyniknou nejlépe v malé skupince nejvyšší jiřinky, které dorůstají přes 1,5 m.
Pár dní je nechte v teple narašit a koncem dubna nebo začátkem května je již můžeme začít vysazovat – přibližně 7-10 cm pod povrch země. V tomto období je také snadno namnožíte dělením hlíz. Ideální je pro ně slunečné stanoviště a vápnitá, úrodná půda. Budete-li je pěstovat v květináčích, úspěch bude záviset hlavně na vhodném výběru odrůdy a správném ošetřování. Pro takovéto pěstování se hodí především slaběji rostoucí odrůdy nízkého vzrůstu, tj. zejména jiřinky ze skupiny drobnokvětých, hlavně miňonky, dále mnohé nižší orkužokvěté, a pak i některé leknínky, také mnohé pompónky jsou vhodné.
Rostliny musí mít stálý dostatek vláhy a pravidelné přihnojování (asi jednou týdně až do října), potom rostliny bohatě kvetou až do zámrazu.
Pozor! - jejich hlízy zimu venku nepřežijí a na zimu je musíme uklízet, což je snad jediným jejich mínusem (rostliny pocházejí totiž ze Střední Ameriky, kde jsou zimy mnohem mírnější, než u nás).
Ze škůdců může rostliny napadnout háďátko kopretinové, slimáci, kořenohub zhoubný, sviluška, škvoři, třásněnky, klopušky, křísové, mšice, drátovci, ponravy a další. Bráníme se proti nim dostupnými doporučenými prostředky. Mohou také podléhat virovým, bakteriálním nebo houbovým chorobám (např. mozaika, bakteriální nádorovitost, verticiliové vadnutí).
