Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1 x–3 x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 80 %
bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) – 0,2
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 1,5
černohlávek obecný (Prunella vugaris) – 1
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) – 0,3
divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,2
hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) – 0,2
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 1
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) - 1,5
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
hvozdík pyšný (Dianthus superbus) – 0,3
chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – 0,1
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 3
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 1
chrpa luční (Centaurea jacea) – 4
jetel horský (Trifolium montanum) – 1,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 1,5
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,2
kmín kořenný (Carum carvi) – 4
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5
kozí brada východní (Tragopogon orientalis) – 0,5
krvavec menší (Sanquisorba minor) – 7
kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 0,5
len vytrvalý (Linum perenne) – 2,5
lnice květel (Linaria vulgaris) – 0,1
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,1
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,3
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,5
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 0,8
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 1
oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,2
orlíček planý (Aquilegia vulgaris) – 2
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 0,5
prvosenka jarní (Primula veris) – 1
rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,1
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 1
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 4
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 2,5
silenka nadmutá (Silene vulagris) – 2,5
silenka nící (Silene nutans) – 2,5
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 2,5
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,8
svízel bílý (Galium album) – 1,5
svízel syřišťový (Galium verum) – 1,5
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) – 1,5
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 2
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,5
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 1
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 4,5
zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) – 0,2
zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) – 0,2
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,2
Traviny 20 %
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 1
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 3
lipnice luční (Poa pratensis) – 3
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 4
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,5
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2
třeslice prostřední (Briza media) – 0,5
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
