Lednové zahradničení

V první řadě zkontrolujeme uložená semena a vyzkoušíme jejich klíčivost. K tomu nám v běžných domácích podmínkách postačí navlhčená vata a pokojová teplota. Vatu položíme na misku či talíř, navlhčíme je a rozložíme na ně semena. Některá nabobtnají a zvětší objem, ponecháme mezi nimi tedy mezery, budou se nám pak lépe počítat. Aby nevysychala, můžeme je překrýt mikrotenovým sáčkem. Některá semena klíčí velmi rychle, zejména ředkvička, zelí, vodnice, řeřicha apod., dále pak hrách, fazole a další luskoviny jsou obvykle již za týden naklíčené. Paprikám a rajčatům to trvá o něco déle, necháme je klíčit asi 10–14 dní. Nejdéle klíčí mrkev a petržel, a to tři až čtyři týdny. Zapište si počet semen, která jste dali klíčit, výsledek pak dopočítáte na procenta. Po vyklíčení spočítáme semena, naklíčená by měla mít zřetelný zdravý klíček či již počínající děložní lístky. Ta jsou klíčivá, neklíčivá semena zůstanou beze změny.

Již v lednu lze začít s předpěstováním některých druhů rajčat a paprik (zejména skleníkové odrůdy, na polní je čas, zvláště nemáme-li skleník). Milují teplo, ke klíčení potřebují teplotu alespoň 20 °C (rajčata) a papriky ještě více, 25 °C, stejně tak jedlé peruánské mochyně (i ty už lze vysít). Vyséváme také celer (bulvový má vegetační dobu až 270 dní, řapíkatý o měsíc kratší a naťový o dva měsíce), semenům stačí teplota 15 °C (vyklíčí do měsíce, při 20 °C vyklíčí do týdne), rané odrůdy květáku, ranou brokolici, rané odrůdy kedluben či salátu, které budeme později rychlit v pařeništi, ve skleníku a v teplejších oblastech i na záhoně pod netkanou textilií. Z květin vysazujeme již nyní pelargonie a petúnie, když jim dopřejeme teplotu 20-25 °C, do měsíce by měla klíčit všechna. Předpěstováním vlastní sadby získáme nejen levné sazenice, ale především máme z čeho vybírat (je vyšlechtěna pestrá škála odrůd). Přímo do skleníku (máme-li vytápěný) můžeme vysévat mrkev a ředkvičky, za příznivého počasí i do pařeniště nebo nevytápěného skleníku.

Před holomrazy chráníme rostliny (bylinky, jahody, rebarboru, cibuloviny) nastýlkou z chvojí, slámou nebo netkanou textilií. Před výkyvy teplot chráníme otužilou zeleninu (netkanou textilií, lehkým přistíněním).

Stálezelené rostliny za bezmrazých dní zaléváme.

Sklízíme doma či ve sklepě rychlené čekankové puky, růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór. V případě potřeby je zaléváme.

Doma za oknem i ve skleníku lze velmi snadno rychlit bylinky, jako např. mátu, meduňku, pažitku, roketu či petrželku.

Výhony rybízu, angreštu, malin a ostružin a mladší stromky (např. jabloň, hrušeň, třešeň, meruňku, slívu, ořešák) chráníme před okusem zvěří.

Občas zkontrolujeme uskladněné hlízy jiřin, mečíků, begónií a brambor.

"