Léto patří heřmánku

Heřmánek pravý jinak také lékařský (latinsky Matricaria chamomilla nebo Matricaria recutita) je léčivá rostlina známá už po staletí – v Egyptě byl heřmánek díky svým léčivým účinkům zasvěcen Slunci a bohu Slunce Ra a cenili si jej také staří Řekové. V anglosaských zemích byl heřmánek dokonce jednou z devíti posvátných bylin. Heřmánek se inhaloval a šňupal při astmatu a problémech s nespavostí. Je to vzpřímená jednoletá bylina, může však přezimovat v přízemní růžici a na stanovišti tak vydržet celkem až 3 roky.

Heřmánek pravý vyséváme do lehké a propustné půdy, do záhonu na plném slunci. Semínka vysejeme řídce na povrch substrátu, ale nezasypáváme je. Osivo musí mít dostatek světla, které ke klíčení nutně potřebuje. Pod nesprávným názvem heřmánek římský můžeme také pěstovat rmenec sličný (Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), známý též jako rmen sličný nebo rmen římský. Je to nízká vytrvalá rostlinka, která se pěstuje ve dvou variacích – buď plnokvěté, nebo s květy podobnými heřmánku pravému.

Oba druhy mají shodné léčivé účinky, jsou nízké (15–30 cm), z půdy neodebírají téměř žádné živiny, hodí se proto i jako zelený koberec na záhony všeho druhu. Tvoří velice dekorativní porosty, nevadí mu sešlapání a při sekání nádherně voní. Množit se však může pouze vegetativně, takže jediná možnost je zakoupit sazeničku. Vyhovuje mu vlhká humózní půda a stanoviště na plném slunci nebo lehce ve stínu. Do půdy před výsadbou zapracujeme tenkou vrstvu kompostu. Mírní křeče všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Většinou ho snáší i lidé, kteří jsou na heřmánek alergičtí (má totiž trochu jiný mix účinných látek).

Oba druhy heřmánků zaléváme tak, aby byla půda vlhká, heřmánek římský má raději půdu o něco vlhčí než heřmánek pravý. Jsou to rostliny poměrně snadné na pěstování a obvykle nejsou ohrožovány žádnými škůdci. Květy sbíráme ihned po rozkvětu. Při sběru by stopka květu neměla být delší než 2 cm. Sesbírané květy sušíme při teplotách kolem 30 °C (ideální je sušička s regulací teploty). V době sušení heřmánek neprotřepáváme. Správně usušené květy se vyznačují bílými lístky, zeleným kalichem a stopkou, s příjemným aroma. Nesprávně usušený heřmánek se drolí a má nažloutlou až hnědou barvu.

V lékařství a lidovém léčitelství má heřmánek opravdu široké využití, určitě znáte heřmánkový čaj, kloktadlo, dětský olejíček, heřmánkové koupele či obklady apod.

Náš tip:

Heřmánkový čaj – připravíte ze zhruba 10 g sušeného květu heřmánku a 250 ml vařící vody. Bylinu necháte vyluhovat a čaj popíjíte teplý.

Heřmánkový výluh – připravuje se podobně jako čaj, akorát bylinu necháte v nádobě až do vychladnutí a pak scedíte. Výluh se kloktá, může pomoci na zánět v krku. Účinkuje proti nadýmání a při žaludečních potížích.

Odvar – můžete přidat do koupele pro uvolnění a relaxaci, zklidňuje, takže bývá doporučován nespavcům.

Obklady, koupele, zábaly a masti – jsou ideální k ošetření pokožky, ekzémů a ran, heřmánek má hojivé účinky. Působí proti zánětům všeho druhu a mírní únavu. Použijete-li heřmánek k napářce obličeje, budete mít pročištěnou a projasněnou pleť.