Pěstování cizrny – vše co potřebujete vědět
Cizrna, též nazývána římský hrách je hned po fazolu druhou nejpěstovanější luskovinou světa. V České republice se pěstuje jen nevýznamné množství, jelikož jí vyhovují spíše teplé a suché klimatické podmínky, kterými disponují především následující státy: Indie, Turecko, Pákistán, Írán, Mexiko či Kanada. V Evropě bychom cizrnu hledali v oblastech kolem Středozemního moře.
Cizrna beraní je jednoletá samosprašná rostlina, dorůstá do výšky kolem 30–60 cm a hodně se větví. Celá rostlina má na svém povrchu žláznaté chloupky, které vylučují organické kyseliny (šťavelová, jablečná a citrónová). Z důvodu vysokého obsahu kyseliny šťavelové se nedá zkrmovat. Rozeznáváme dva typy cizrny: typ „kabuli“ s bílými květy a velkými smetanovými semeny a typ „desi“ s červenorůžovými květy a menšími tmavými semeny.
Jedná se o rostlinu s krátkou vegetační dobou (přibližně 100–120 dnů). Cizrna je náročná na světlo a teplo, proto by měl být její výsev raný, nejlépe koncem března – začátkem dubna do hloubky 4–7 cm (mrzne při -5 °C) a roztečí řádků 30–50 cm. Obecně je cizrna poměrně nenáročná na půdu, ale snáší spíše lehčí půdy. Rovnoměrně dozrává, nepuká, nepoléhá a je zvláště odolná vůči plevelům, chorobám i škůdcům.
Stejně jako všechny luštěniny, tak i cizrna vyniká vysokou nutriční hodnotou, především co se obsahu bílkovin týče (18–25 %) se blíží k sóje, ale má dvakrát více glycidů–sacharidů (40 %), tuk 5–10 % (obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin – linolové a linoleové), vláknina 5,2–19 %. Cizrna obsahuje jen malé množství vitamínu C, ale například oproti sóje má až osmkrát více vitamínu A, osmkrát více sodíku a dvakrát méně draslíku.
Cizrna se uplatní zejména v potravinářství. Její použití je podobné jako u hrachu. Setkáme se s ní v mnoha podobách: polévky, kaše, karbanátky, placky, konzervy, makarony, salámy, cukrářské výrobky, pečivo (cizrnová mouka), saláty, pomazánky i v poslední době všudypřítomný hummus, jehož základem je právě cizrna, citrónová šťáva a další speciální koření. Vzhledem ke své velké výživové a energetické hodnotě je cizrna využívána jako jadrné krmivo, kde tvoří základ krmné dávky pro koně a přežvýkavce. V Indii, kde se nejvíce pěstuje, jsou její listy využívány i jako zelenina.
