Posly jara nemusí být jen cibuloviny, jsou jimi také některé trvalky
Nádherný barevný obraz v odstínech modré, růžové, červené, fialové a modré dokážou v průběhu dubna až května na slunečné skalce nebo zídce vytvořit tařičky (Aubrieta).
Své botanické jméno získaly po francouzském malíři květin Claudu Aubrietovi. Nejvíce se prodávají jejich hybridy s šedozelenými stálezelenými listy. Mezi kultivary, které upoutají modrou barvou, patří Axcent Blue with Eyes – velký modrý květ s bílým středem, nebo výrazně modrý Blaumeise, sytě červené jsou například Axcent Dark Red nebo Vesuv, méně obvyklá bílá barva květu je u plnokvěté odrůdy Winterberg. Pěkně působí i variety s panašovanými listy – Silberrand s bíle panašovanými listy a růžovofialovými květy, Golden Emperor se žlutým krajem listu a modrofialovým květem. Po odkvětu je dobré bochánek sestřihnout, pokud je chcete uchovat při jejich kráse i pro další rok. 
Mezi klasické ozdoby jarních skalek z řad trvalek patří koniklec (Pulsatilla).
Zajímavé jsou již od prvního okamžiku, kdy se těsně nad zemí začnou objevovat stříbřité chloupky prvních listů a poupat. Než od výsevu poprvé vykvetou, trvá rostlinám až dva roky, ale potom počet květů každým rokem přibývá. Nejběžnějšími jsou kultivary P. vulgaris s bílou, červenou a světle fialovou barvu. S třepenitým květy je velmi atraktivní kultivar Papageno ve směsi barev růžové, červené a fialové. Pulsatilla albana Lutea je méně obvyklý kultivar se žlutými květy. Na záhoně jsou koniklece působivé i po odkvětu, díky semenům s dlouhým chmýřím.
Máte-li na zahradě vlhčí stanoviště, kde podle vás nic neporoste, nezoufejte. Zpestřete jej zjara kvetoucími druhy zahradních prvosenek (Primula).
Mezi nejznámější patří prvosenka zoubkatá (P. denticulata). Kulaté rubínové (Rubin), lila (Lilac) nebo bílé (Alba) hlavičky z drobných kvítků vyráží již v březnu mezi úzkými listy. Na velmi podmáčená místa je vhodná se svítivě růžovokarmínovými květy (P. rosea). O něco pozdnější P. cortusoides má taktéž růžové květy navíc se zajímavě obloučkovým okrajem listů.
Oblíbenou trvalkou rostoucí na jaře je lomikamen (Saxifraga). Lomikamenů je kolem 400 botanických druhů a s výjimkou Austrálie a Antarktidy jsou rozšířené po celém světě.
Patří sem jak druhy rostoucí na slunečných skalkách, tak vlhkomilné a stínomilné, rozmanité jsou i vzhledově – mají nejenom různé barvy květů, ale jednotlivé druhy (přestože většina jich tvoří na první pohled podobné polštářovité porosty) se výrazně liší i ve stavbě svých těl. Jsou to rostliny nenáročné, v přírodě většinou rostou na kamenitých substrátech s nepříliš vysokým obsahem živin a většinou jsou i velice otužilé. Do našich podmínek a hlavně pro začátečníky se hodí spíše druhy nížinné a jejich kultivary, jako např. Saxifraga marginata, S. burseriana či S. ferdinandi–coburgii.
