Přišel čas zasít dvouletky, výsev v létě se vyplatí.

Některé dvouleté květiny rozkvétají časně zjara, v době, kdy letničky začínáme teprve vysévat. Krásně doplní jarní cibuloviny. Pomněnky, zimní fialy, slézové růže, atraktivní náprstníky a zvonky nás upoutají již z dálky. Obzvlášť vynikají macešky, které rozkvétají nejdříve a pokud je zima mírná, potěší krásnými květy již v únoru.

Ne všechny dvouletky jsou však skutečně dvouleté. Některé dvouleté květy mají vývoj kratší než 1 rok, ale životním cyklem do 2 let, nebo přesněji řečeno vegetačních sezón, skutečně zasahují. V zahradách k nim řadíme i rostliny, které se vysévají v létě, vysazují na podzim a na jaře se pak těšíme z jejich květů.

Dvouletky vyséváme právě v tomto období, v červnu a v červenci, do pařeniště, truhlíků nebo na pečlivě připravený výsevný záhonek. Výsevy trpí při klíčení vlivem vysokých teplot (především u macešek), kdy půda velmi rychle vysychá, semínka proto jen slabounce zasypeme a po zalití je zastíníme a pravidelně zaléváme. Stínění sejmeme, jakmile začnou klíčit, ale za slunného počasí je opět lehce přistíníme. Příliš vysoké červencové teploty bývají většinou příčinou neúspěšného pěstování.

Po vzejití rostlin, především při výsevech v pařeništi, je nutné výsevy také důkladně větrat, aby se semenáčky příliš nevytahovaly. Je-li výsev příliš hustý, rostliny přepichujeme, aby měly více prostoru, a na konečné stanoviště vysazujeme na podzim nebo na jaře. Stanoviště vybereme na výsluní, dvouletky snesou však i polostín. Pozor však na úpal a výsušné stanoviště. Půda musí být kvalitní, humózní, spíše hlinitá. Nevhodné jsou půdy suché a čerstvě vyhnojené chlévským hnojem. V přemokřené nebo v půdě přehnojené dusíkem rostliny snadno vymrzají nebo vyhnívají.

Před holomrazy je ochráníme lehkou nastýlkou, např. z chvojí, na jaře ji však musíme včas odstranit, aby rostliny nevyhnily. Poté potřebují přihrnout a okopat.