Pupalka, květina zářící v letních nocích

Pupalka, nenáročná letnička i trvalkavykvétající navečer a zářící do letní noci, aby se noční motýli měli na čem pást. V přírodě najdeme pupalku dvouletou (Oenothera biennis), vysokou bylinu rostoucí na suchých půdách rumišť a osluněných skalnatých strání. Dříve se využívala jako kořenová zelenina, její silný kořen má podobnou chuť a kuchyňské využití jako černý kořen.

Semena pupalky se využívají k lisování pupalkového oleje, i když častěji je jako polní plodina k těmto účelům u nás pěstována pupalka malokvětá (O. parviflora). Pupalek existuje více než 200 druhů, ať jde o rostliny jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé, shodně mají převážně žluté, výjimečně bíle nebo růžové kalichy květů, jejichž život trvá pouhý jeden den. Poupata rostlin rozkvétají kolem šesté hodiny podvečerní a druhý den v téže době vadnou. Je to úchvatná podívaná, poupata pupalek pukají velmi rychle, během několika minut se napřímí a rozloží okvětní plátky.

Nabídka osiv v obchodech je u nás poměrně bohatá. Bát se nemusíte ani exotických druhů, i v našich zahradách se jim daří dobře. Pupalkám stačí dobře propustná půda a skromná zálivka v horkých letních dnech. Jako půdopokryvnou rostlinu nebo skalničku můžete pěstovat žlutě kvetoucí trvalku pupalku nejmenší (O. minima), rozrůstající se do široka a vysokou jen asi 15 cm. O něco vyšší, podobně se rozpínající je další kultivar trvalky - pupalky křovité (O. fruticosa) se žlutými květy ´Cold Crick´, jejíž listy se na podzim vybarvují do purpurova. Až 60 cm vysoké kultivary tohoto druhu s červenajícími listy, jasně žlutě kvetoucí jsou ´Sonnenwende´ nebo růžová ´Hohes Light´. Výhony pupalky bezlodyžné (O. acaulis) poléhají po zemi a květy jsou nejprve bílé, ale ke konci svého krátkého života se přebarvují do purpurové, zajímavě vypadá na skalce. Nesnáší však mráz, proto se u nás dá pěstovat pouze jako letnička.

Mezi letničkami vyniknou v záhonu zářivě žluté květy až dva metry vysoké pupalky dvouleté nebo také dvouleté pupalky rudokališní (O. galzioviana) s temně červenými poupaty pukajícími do žlutých květů. Jako trvalku pěstujeme pupalku čtyřhrannou (O. tetragona), vyššího až metrového vzrůstu. V poslední době se pupalky vracejí do módy a přibývá tak šlechtěných kultivarů se zajímavými květy i olistěním.

V léčitelství se využívá olej lisovaný ze semen, který se prodává ve formě tobolek i kapek. Používá se k léčbě nejrůznějších kožních onemocnění, hlavně ekzémů, atopických ekzémů i lupénky. Mastné kyseliny obsažené v semenech pupalky jsou důležité pro zdravé tkáně, olej také lékem proti kocovině, semena (i kořen) mají spasmolytické působení (uvolňují křeče), které se uplatňuje hlavně při léčbě premenstruačního syndromu PMS, snižuje i přecitlivělost v prsou. Dále olej snižuje hladinu cholesterolu, zvyšuje imunitu těla, má velkou nutriční hodnotu a zvyšuje pružnost cév (snižuje fragilitu kapilár), kořen i semena čistí krev (detoxikace). Kořen se užívá proti průjmům a k celkovému posilnění. Proti kožním zánětům a neuralgiím se používá zevně nálev z květů. Listy pupalky používali Indiáni k léčbě kašle a onemocnění hrudníku a dělali z nich obklady na hemoroidy.