Sklidili jste první zeleninu a záhony zůstávají prázdné? Neváhejte, zasejte znovu a sklízet můžete ještě na podzim.

Sklidili jste již hrášek, kedlubny či karotku nebo salát? Vysejete-li znovu zeleninu na uvolněné záhony, můžete mít ještě letos další úrodu.

Co dělat, aby byla vaše druhá sklizeň bohatá stejně jako ta první? Sázíte pořád dokola stejné druhy zeleniny na jedno místo a divíte se, že neprospívají? Lehce se může stát, že si na záhon zavlečete nebezpečnou chorobu či živíte škůdce, v případě košťálovin to je např. boulovitost kořenů, u mrkve se pro změnu nezbavíte přemnožených drátovců. Zkuste střídání plodin, které je i jistou prevencí, jak před chorobami, tak i škůdci, kteří se drží v půdě. Vhodným osevním plánem zabráníte jejich šíření.

Před dalším výsevem nebo výsadbou předpěstovaných sazenic, je potřeba sklizený záhon upravit – vyčistit od zbytků předešlé úrody, odplevelit a jen mělce přehrábnout rycími vidlemi. Pak záhon uhrabte. Ideální je sázet po dešti, nestihnete-li to, nebo je dlouhodobé sucho, půdu trochu nakypřete, aby se netvořil půdní škraloup.  Pravidla pro pěstování jsou jednoduchá, základem je, abyste po sobě nepěstovali příbuzné druhy, zároveň ale pamatujte i na dodržování nároků té které rostliny na půdu i výživu.

Na nejvíce vyhnojeném záhonu se bude dobře dařit košťálovinám, jako jsou např. květák, brokolice nebo kapusta. Po jakémkoliv druhu zeleniny nebo po jahodách můžete sázet salát, dařit se mu bude i na bývalém květinovém záhonu.

Jaké druhy vysadit nebo zasít v červenci? Vysazují se pórek a červené zelí, stále můžeme vysévat hrášek a keříčkové fazole, které do září stačí dozrát (pro lepší vzcházení se doporučuje fazole i hrášek před výsevem nechat nabobtnat a vysévat pokud možno do vlhké půdy). Sít můžete rané odrůdy mrkve, černou ředkev, kadeřávek a salát.

Nechcete-li již nic jedlého sázet, proč zbytečně nechat prázdné záhony zarůst trávou a plevelem. Můžete si ušetřit práci a zabere vám to jen pár minut a trochu zalévání? Vysejte zelené hnojení. Směska se skládá z několika druhů, jako jsou hrách – peluška – oves. Nebo můžete zkusit hořčici bílou, ozimou řepku či svazenku - všechny tyto druhy mají schopnost obohatit půdu i biomasu o dusík produkovaný jejich hlízkovými bakteriemi. Na podzim se porost zaryjte do půdy a budete mít pohnojeno na příští rok.

"