Vše o pěstování broskvoní
Broskvoně jsou poměrně krátkověké stromy, žijí v průměru 15–20 let. Podle zvoleného typu podnože dorůstají maximální výšky 5 metrů.
Původem jsou nejspíše z Číny, odkud se "perská jablíčka" dostala do Říma a dále pak do Evropy. U nás v České republice se pěstují nejčastěji ve formě zákrsku či čtvrtkmene.
Broskvoň obecná roste také planě jako keř.
Broskvoně jsou teplomilné a náchylné na celkové půdní podmínky.
Co vše je nutné při výběru stanoviště zohlednit?
Broskvoním vyhovuje slunné, dostatečně otevřené stanoviště, nejlépe v nadmořské výšce do 250 m. n. m., orientované na jih a zároveň chráněné proti severním větrům. Půda by měla být sušší, humózní, vápenatá a živná, středně těžká až písčitohlinitá.
Broskvoně lze pěstovat i ve vyšších polohách (nad 450 m. n. m.), tady je ale opravdu nutný správný výběr stanoviště. Čtvrtkmeny a zákrsky vysazujeme nejčastěji do sponu 5 x 3 až 4m.
Před zasazením stromu odstraníme odumřelé kořeny, ostatní zakrátíme a namočíme jej do vody alespoň na 2 hodiny. Při jarní výsadbě provedeme základní řez, při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro.
K mladým stromkům dáme v prvních letech života patřičnou oporu, některé ji budou potřebovat celý život. Kůl zatlučeme do již vyhloubené jámy, poté svisle vložíme dřevinu a přihazujeme zeminu. Stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme, aby se půda dobře dostala i pod kořeny. Substrát doplníme, ušlapeme, a nakonec připevníme strom ke kůlu. Nově zasazený stromek je nutné důkladně prolít zhruba 15 litry vody. Po vsáknutí vody je možné místo výsadby mulčovat kůrou či listím.
Abychom podpořili velikost a kvalitu plodů je důležité hnojení také po dokvětu. Jinak doplňujeme základní živiny, především draslík a dusík (dusíku méně). Můžeme přihnojovat i vyzrálým hnojem, ale je třeba již určité zkušenosti (k tříletému stromu cca 10 kg hnoje, k pětiletému 20 kg atd.). Lze sehnat ale již speciální hnojiva určená přímo pro broskvoně, která nám celou práci usnadní. Vstřebávání živin podpoříme postřikem listů roztokem lignohumátu (ten využijeme i na další stromy či zeleninu).
Největší nároky na vodu mají stromy hlavně v květnu a v červnu, a poté cca 3 týdny před sklizní. Voda se musí dobře vstřebávat do půdy, aby nezačaly uhnívat kořeny.
Broskvoně dokážou krátkodobě snést mrazíky až -25°C, ale jsou poměrně náchylné na vymrzání. Na chladnější počasí je připravíme obalením rákosem, jutovinou, či potřením kmene a hlavních větví vápenným mlékem (20% roztok hašeného vápna a vody).
Broskvoně a nektarinky trpí řadou chorob, stejně jako ostatní ovocné dřeviny. Typickou z nich je třeba kadeřavost, kdy se na listech objevují nejprve žluto-zelené, později červené, vypouklé puchýře, které se zvětšují a tím deformují celý list. Listy zasychají a opadávají.
Prevencí je využít na podzim postřik fungicidy s hydroxidem měďnatým, jako je Champion, Kocide a další.
Naše babičky využívali k postřiku listů mléko. Pokud jste zastánci ekologického pěstování, určitě tuto metodu vyzkoušejte. Mléko změní pH na povrchu listů, což zabrání výskytu plísní a některým živočišným škůdcům.
Jestliže větvičky vašeho stromu vypadají jako spálené, listy sesychají, ale neopadávají a květy jsou jako po sežehnutí mrazem, pravděpodobně jde o moniliový úžeh. Strom ošetřujeme preventivně na počátku kvetení a po dokvětu, obzvlášť je-li jaro chladné a deštivé. Kadeření a žloutnutí listů a jejich následný opad způsobují i mšice broskvoňové, jsou také přenašečem dalších virových chorob.
Nejlepší prevencí je již v zimě provést postřik sulkou nebo jiným prostředkem proti přezimujícím škůdcům.
