Vypěstujte si vlastní mák
Můžeme ho pěstovat pro okrasu i pro sklizeň makovic. Vlastní mák vám bude chutnat víc než ten koupený, je totiž čerstvý a krásně voní, navíc rostliny nezatížíme žádnou chemií. Rostliny se budou na záhonech vyjímat – zajímavé mají nejen listy, květ, ale i plod.
Mák setý (Papaver somniferum L.) patří do čeledi makovitých. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významným zdrojem opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Mák je využíván již několik tisíc let – poprvé se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př.n.l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii, kde sloužil jako zdroj opia (např. Egypťané využívaly opia jako sedativa). V 9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny. Na našem území se mák ve velkém, jako olejnina, začal pěstovat počátkem 19. stol.
Mák je jednoletá rostlina 30–150 cm vysoká, lysá a namodralá, silně mléčí. Květní stopky jsou dlouhé, často odstáté chlupaté, s květy až 10 cm v průměru. Zralá makovice je světle šedá, kulovitá, 3–8 cm v průměru, s víčkem, semena jsou drobná, bílá, namodralá nebo černá, silně olejnatá. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a často zplaňuje.
Pro pěstování máku jsou vhodné středně těžké půdy, v dobré kondici bez hnojiv, dobře zásobené humusem a živinami, ale ne čerstvě hnojené chlévským hnojem. Pěstujeme ho v půdách pro plodiny 2. trati – stejně jako cibuli, kořenovou zeleninu a saláty. Sejeme ho nejdříve ze všech plodin, lze vysévat už „na sníh“, nevadí, že semínka zapadají sněhem, nezmrznou, nemělo by se však sít na bláto. Vyséváme jej řídce, do řádků asi 30 cm vzdálených, do hloubky 0,5 cm (za vlhka mák vzejde i z povrchu i z větší hloubky). Při teplotě 10°C klíčí semena během 5–6 dnů, při teplotě 18–20°C během 3–4 dnů. Další zvyšování teploty klíčení naopak zpomaluje, při teplotách okolo 30 °C semena klíčí jen velmi málo. Mák je důležité včas jednotit, už při vytvoření 2 až 4 pravých lístků. Jednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm, na 1 m2 by mělo být asi 40 rostlin. Při jednocení nezapomeneme k rostlinkám přihrnout půdu a okopat je.
Rostliny nejčastěji trpí plísní makovou – napadená rostlina krní, má světle zelené listy, které se stáčejí k zemi. Plísni můžeme předejít, pokud budeme mák vysévat na stejný záhon alespoň s tříletým odstupem. Plísní napadené rostliny odstraníme. Ze škůdců se vyskytuje nejčastěji mšice maková – silný porost škůdci odolá, napadené rostliny však při jednocení odstraníme. Vyskytnout se může i krytonosec makovicový a žlabatka. Největší škody na máku však působí ptactvo, které před dozráváním vyklovává makovice. Jedinou ochranou je mák včas postupně sklízet a to průběžně, denně nebo obden (semeno ale musí být již tmavé). Makovice na lískách necháme alespoň dva dny dojít na slunci a potom je hned ručně odsemeníme, dokud jsou měkké. Pak už jen v tenké vrstvě mák dosušíme a přesejeme na prachovém sítu. Pozor! Pěstování máku na výměře nad 100 m2 podléhá ohlášení.
