Vyrobte si vlastní hnojivo, zbavíte se spousty zahradního i kuchyňského odpadu
Ideálním hnojivem, které mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami je kompost. Nebude vás nic stát, až na trochu práce a ještě se zbavíte množství zahradního i kuchyňského odpadu. Co potřebujete? Hlavně trpělivost, kompost musí dostatečně uzrát, teprve pak zvýší úrodnost a kvalitu půdy.
Slovo kompost pochází z latinského kompositum, tedy složení, skladba – na složení opravdu záleží nejvíce. Kompostovat lze téměř každou organickou látku, důležitý je však celkový poměr uhlíku k dusíku. Je-li v kompostu příliš uhlíku (tzn. mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny), pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění, naopak při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.
Co nesmíte zapomenout dodržovat?
Do kompostu přidáváme zeminu. Menší příměs zeminy, asi do 10 %, urychlí pochody přeměny. Pozor, větší množství by rozkladné procesy zpomalilo.V kompostu je potřeba udržet optimální vlhkost, abychom vytvořili nejvhodnější podmínky pro zrání. Nezapomeňte chránit kompost před sluncem. Je-li materiál v kompostu příliš suchý, mikroorganismy upadají do klidového stavu a přeměna se zastavuje (suchý kompost můžeme zvlhčit vodou, nebo např. bylinným zákvasem - jíchou). Pokud je naopak příliš mokrý, je v něm málo vzduchu a místo aerobních pochodů převáží anaerobní hniloba (hrozí-li přemáčení, zamezíme přístupu vody zakrytím). Do kompostu přidáváme a mísíme různé druhy materiálu, který drtíme, nadrobno rozsekaný se přemění na kompost rychleji. Nevyzrálý kompost přehazujeme. Přeměnu látek můžeme urychlit bakteriálním startérem (k zakoupení v obchodech, stejně ale poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo třeba drůbežího trusu).
Co lze do kompostu přidat?
Mezi materiály vhodné pro kompostování patří posečená tráva, kterou je dobré nechat předem zavadnout, pokud nemáte k dispozici jiný materiál pro promíchání. Větvičky a klestí fungují jako spodní vrstva při zakládání kompostu, protože umožňují přístup vzduchu. Je však nutné je podrtit nebo alespoň nastříhat na kousky menší než 5 cm. Listí je vhodné nechat nejprve zfermentovat odděleně na hromadě, protože různé druhy se rozkládají různě dlouho. Po fermentaci k němu přimícháme zeminu a starý kompost. Drny je nejlepší kompostovat odděleně, vrstvíme je kořeny nahoru a poté smícháme s ostatním kompostem.
Kávová sedlina je oblíbenou pochoutkou žížal, které jsou pro kompost velmi prospěšné. Kůra, papír a lepenka, které nejsou potištěné, předem roztrháme a navlhčíme. Plevel je možné přidávat pouze před kvetením, jelikož likvidace semen v kompostu není stoprocentně účinná. Co se týče dřevěného popela, nepřidáváme ho ve větším množství než 3-5 kg na m2 a popel z hnědého a černého uhlí je lepší nepřidávat vůbec, obsahuje totiž množství těžkých kovů.
