Zima je časem plánování. (3)
Dnes dokončíme představení nejčastěji pěstovaných okrasných trav. Ozdobné trávy v trvalkových záhonech dokážou divy, jejich elegantní vzhled je působivý, dodají jim strukturu, dynamičnost, krásné jsou téměř po celý rok. Výběr druhů a odrůd rozmanitých barev i tvarů je obrovský. Mohou vytvářet působivá pozadí jiným rostlinám, doplňovat seskupení dřevin, skalky i vřesoviště, na malých plochách velké solitérní druhy dokonce nahradí keře.
Hakonechloa (Hakonechloa macra)
Pochází z jihovýchodní části ostrova Honshu v Japonsku, kde roste ve vlhkých štěrbinách a spárách skal. Úzké, obloukovitě převisající, dlouhé listy vytváří úhledný, hustý, kopečkovitý trs, jehož průměr může v dospělosti dosáhnout až 60 cm. Listy se na podzim barví do bronzovočervena. Od srpna na rostlině vyrůstají nenápadné, rozvolněné klásky béžové až mahagonové barvy. Rostlina ocení chladnější polostín, i když různé zdroje uvádí slunnou i stinnou polohu, ve skutečnosti více záleží na kombinaci teploty, vlhkosti a oslunění. V našich podmínkách, vyhovuje této travině spíše stinná poloha, kde bude mít dostatek potřebné vláhy přes léto. Příliš stínu však může mít u některých panašovaných kultivarů za následek neúplné vybarvení kresby listů. Hakonechloa roste poměrně pomalu a trvá delší dobu, než se vyvinou bohaté trsy, zato je ale dlouhověká. Potřebuje vlhkou, avšak propustnou půdu – dostatek vláhy je kritický zejména v létě, naopak v zimě vlhkost nesnáší příliš dobře, proto je lepší ji nezakrývat (je plně mrazuvzdorná), aby neuhnila.
Bezkolenec modrý (Molinia caerulea)
Zdomácněl téměř po celé Evropě až po Kavkaz a zplanělý byl nalezen i v Severní Americe. V přírodě ho najdeme na mnoha rozličných stanovištích od bažin, přes pastviny či horské svahy po relativně suchá vřesoviště. Pro jeho adaptabilnosti a spolehlivosti ho lze výborně využít na různých místech v zahradě. Nejlépe však bude prospívat na otevřených, slunných plochách, výjimečně snese i krátkodobý polostín. Bezkolenec vytváří kompaktní trsy úzkých, na zimu odumírajících, zelených listů. Kotví ho hustý svazek houževnatých kořenů. Na podzim se listy barví do zlatých až oranžových odstínů. Na dlouhých, obloukovitě se sklánějících stoncích koncem léta vykvétají řídké klasy zelenobéžových kvítků s téměř černými tyčinkami.
"
